Probiotika jsou definována jako živé mikroorganismy, které podané v dostatečném množství mají prospěšný vliv na lidské zdraví. Na českém trhu se setkáme s velkým množství přípravků s obsahem probiotik, které se liší množstvím a složením zastoupených kmenů.

Jedná se především o bakteriální probiotika, kde převládají kmeny laktobacilů a bifidobakterií, jako hlavních zástupců baktérií mléčného kvašení. Kromě zdraví prospěšných bakterií (např. Lactobacillus acidophilus, L. casei rhammonus) se však mezi probiotika řadí i některé kmeny kvasinek (např. Saccharomyces boulardii CNCM I-745).

Hlavní rozdíly mezi probiotickými kvasinkami a baktériemi

Mezi bakteriemi a kvasinkami existuje několik zásadních rozdílů. Kvasinky patří do skupiny jednoduchých eukaryotických buněk, stejně jako houby a řasy a zásadně se odlišují od prokaryot, kam patří baktérie. Kvasinky jsou větší než baktérie.

Jak vybrat vhodné probiotikum?

V lékárnách je k dostání nepřeberné množství probiotik. Důležité je vybrat vhodnou lékovou formu. Probiotika jsou nejčastěji k dostání ve formě kapslí či sáčků. Pro děti jsou pak k dispozici i varianty v kapkách. Některé probiotické kapsle lze vysypat do nápoje a vypít.

Pro mnohé je určujícím faktorem cena. Nikdo jistě nechce zbytečně utrácet, je ale na místě zkontrolovat si množství bakterií či kvasinek v jedné dávce. Jejich počty bývají značeny v jednotkách CFU (colony forming units – jednotek tvořících kolonie). Minimální denní dávka probiotického preparátu k dosažení žádaného účinku se pohybuje v rozmezí 10⁸ – 10¹⁰ CFU.

Některé preparáty jsou sice levnější, ale abyste se dostali na doporučenou denní dávku probiotik, musíte je brát až třikrát denně, což může být nepohodlné. Navíc takovýto přípravek využíváte rychleji a ve výsledku neušetříte.

Je také dobré rozlišovat mezi doplňkem stravy a léčivem, u které ho je na rozdíl od doplňku stravy doložena účinnost a bezpečnost.

Kdy bychom měli užívat probiotika?

Při léčbě antibiotiky:

Vedlejším účinkem léčby antibiotiky můžou být střevní problémy (průjem, nadýmání), ale i vaginální infekce. Proto je vhodné společně s antibiotiky podávat i probiotika. Probiotika je dobré začít užívat současně s antibiotiky a pokračovat ještě cca týden po ukončení léčby.

Vaginální infekce:

Na opakované vaginální infekce lze taktéž doporučit probiotika. Mimo kapslí na polykání je možné užívat probiotika i vaginálně. Dávkování se liší podle toho, zda jde o prevenci či léčbu již vzniklých obtíží.

Cestovatelské průjmy:

Jde o obtíže trvající v průměru 3–4 dny, které mohou být spojeny s bolestmi v břiše, pocitem na zvracení a teplotou.

Kojenecké koliky:

Než se střevo novorozence osídlí bakteriemi, dochází často k plynatosti až bolestivým kolikám. Ty trvají zhruba tři měsíce od narození. I v tomto období lze doporučit podání probiotik. Dětem, které nejsou kojené je dobré vybrat mléko s obsahem probiotik a prebiotik.

Probiotika lze užívat jak preventivně, tak i jako doplňkovou léčbu. Jsou vhodné pro všechny věkové kategorie, a pokud to zdravotní stav vyžaduje, mohou se užívat i dlouhodobě.