Diety

Dieta

Určení stupně odvodnění (dehydratace) dítěte, pokud není k dispozici údaj o hmotnosti z předchozích dnů, je možné podle různých projevů, viz tabulka pod tímto textem. Lehký stupeň odvodnění představuje ztrátu hmotnosti menší než 5 % a střední stupeň mezi 5 % až 10 % původní tělesné hmotnosti. Ztráty hmotnosti nad 10 % jsou již těžkým stupněm odvodnění a jsou pro dítě velmi rizikové.

Tabulka hodnocení stupně odvodnění:

Odvodnění	Lehké	Střední	Těžké
Ztráta hmotnosti	< 5 %	5 – 10 %	> 10 %
Celkový stav	Při vědomí, žízeň, neklid	Velký neklid nebo ochablost	Spavost, chladné končetiny
Napětí kůže	Normální až lehce snížené	Snížené	Velmi snížené, stojící kožní řasy
Sliznice	Vlhké	Suché	Výrazně suché
Fontanela	V úrovni	Pod úrovní	Výrazně pod úrovní
Oči	Event. lehce zapadlé s naznačenými „kruhy pod očima“	Zapadlé s „kruhy pod očima“	Výrazně zapadlé s výraznými „kruhy pod očima“
Slzy	Přítomny	Chybějí	Chybějí
Množství moči	Normální	Snížené	Snížené nebo žádné

Při léčbě akutního průjmového onemocnění je nejdůležitějším léčebným opatřením náhrada ztrát tekutin a minerálů. Dítě musí hodně pít a jeho zavodnění musí být takové, aby byla zachována tvorba moči. Pokud dítě nemočí, je zavodnění nedostatečné a je ohrožena funkce jeho ledvin.

K zavodnění byly vytvořeny zvláštní roztoky, které svým složením nejlépe nahrazují ztráty vody a minerálů způsobené akutním průjmem (například Enhydrol^®, který je vhodný pro děti již od ukončeného 1. týdne). Roztok vždy podáváme chlazený na 4 – 8 °C po lžičkách, např. po 5 –10 minutách vždy 5 –10 ml roztoku.

Tabulka dávkování roztoku k léčbě odvodnění:

Stupeň odvodnění v %

Množství roztoku v ml /kg/4hodiny

Množství roztoku v ml/kg hmotnosti dítěte na každou vodnatou stolici

Méně než 5

30–50

5–10

50–100

Více než 10

100–150

Příklad: dítě s tělesnou hmotností 10 kg a odvodněním menším než 5 % tělesné hmotnosti dostane během 4 hodin 300 – 500 ml roztoku. Během této doby mělo dítě 1 vodnatou stolici, proto k vypočtenému množství ještě přidáme dalších 100 ml roztoku.

Rodiče často podávají cocacolové nápoje, u akutních průjmových onemocnění jsou nevhodné, protože se jedná o nápoje s vysokým obsahem cukrů a bez potřebných minerálů! Podávání čaje a minerálek také neřeší problém správného zavodnění z hlediska dostatečného zásobení minerály v potřebném vzájemném poměru, zejména u malých dětí. U větších dětí, u kterých není průjmové onemocnění provázeno odvodněním organismu, je podání čaje a minerálek možné.

Množství podaných roztoků k zavodnění vychází ze stupně odvodnění a hmotnosti dítěte. Stavy těžkého odvodnění mají být léčeny výhradně v nemocnici. Po úpravě odvodnění ve většině případů ještě trvají průjmové stolice provázené dalšími ztrátami vody a minerálů. Tyto ztráty je potřeba dále průběžně hradit, doporučuje se podávat na každou další průjmovou stolici roztok v množství 10 ml na kg hmotnosti dítěte, maximálně však 100 – 200 ml na každou vodnatou stolici. Jestliže po 4 hodinách podávání roztoku trvají známky odvodnění, je možné po dobu dalších 6 –12 hodin pokračovat v podávání roztoku v množství jako během prvních 4 hodin. Pokud se odvodnění přesto nezlepší, nebo dokonce zhorší, je nutný příjem na lůžko do nemocnice.

Rehydratace

Rehydratace je léčebný postup, jehož úkolem je nahradit ztracené množství tekutin, solí a živin do organismu. Během průjmu, horečky či zvracení dochází právě ke ztrátám vody, elektrolytů i minerálů. Pro včasné zotavení a vyloučení komplikací je třeba hodně pít a zavodnění musí být takové, aby byla zachována tvorba moči.

K rehydrataci byly vytvořeny zvláštní roztoky, které svým složením nejlépe nahrazují ztráty vody a minerálů způsobené akutním průjmem (např. preparát Enhydrol^®, vhodný pro děti již od ukončeného 1. týdne věku (Více informací najdete na www.enhydrol.cz.). Tyto roztoky upravují odvodnění a ovlivňují počet a objem stolic a dobu trvání průjmového onemocnění. Roztok vždy podáváme chlazený na 4 – 8 °C po lžičkách, např. po 5 – 10 minutách vždy 5 – 10 ml roztoku.

Dieta při průjmu

Moderní systém léčby akutních průjmových onemocnění spočívá v časném návratu ke stravě potom, co bylo dítě zavodněno. Dřívější systém „čajových pauz“, resp. hladovění, byl opuštěn pro častý rozvoj dlouhodobě probíhajících průjmových onemocnění z poškození střevní sliznice. Naopak časná přítomnost živin v trávicím traktu přispívá k jejímu hojení.

U kojených dětí

při léčbě akutního průjmového onemocnění se nikdy nepřerušuje kojení! Mateřské mléko je podáváno i při odvodnění kojence pro obsah látek přímo ochraňujících střevní sliznici. Léčebný roztok k zavodnění je podáván současně s kojením.

U uměle živených kojenců

po úspěšném zavodnění je návrat ke stravě prováděn pomocí stejného kojeneckého mléka, kterým bylo dítě živeno bezprostředně před průjmovým onemocněním. Mléko se podává ve stejném ředění jako před onemocněním.

U starších dětí a dospělých

při opětovném zavádění stravy se vynechávají potraviny s vysokým obsahem cukrů a tuků. Je doporučována mixovaná strava z brambor, rýže a kukuřice. Osvědčeným prostředkem jsou jablečné, mrkvové nebo banánové pyré. Dobře je snášeno kuřecí maso (vařené nebo dušené), suchary a starší bílé pečivo. Vhodná je i zeleninová polévka. Vše by mělo být podáváno v menších dávkách a častěji, v intervalech 2 – 3 hodin. Při zlepšení stavu postupně přidáváme hovězí vývar, krůtí nebo králičí maso. Maso musí být pouze libové. Mléčné výrobky začínáme pozvolna zařazovat od 4. dne, nejlépe v podobě mléčné rýžové kaše. Od 6. dne je možný návrat k obvyklé stravě. Ještě několik dní se však snažte vyvarovat stravě bohaté na tuky a cukry a kořeněným pokrmům.