VZNIK PRŮJMU

Nejčastějším důvodem vzniku průjmu je narušení rovnováhy přirozené střevní mikroflóry. Ta je tělu vlastní a pomáhá mu bránit se proti škodlivým vnějším vlivům a patogenním mikroorganismům. Pokud je mikroflóra střeva v nerovnováze, dochází snadno k napadení viry, bakteriemi či toxiny a výsledkem je – průjem.

Při průjmu je změněna funkce střeva, které místo vstřebávání tekutin a živin pracuje obráceně, tj. vylučuje tělní tekutiny do vnitřního prostoru střeva a výsledkem je průjem. Onemocnění zpravidla trvá tři až pět dnů a projevuje se odchodem více jak tří řídkých stolic během 24 hodin, někdy s pocitem na zvracení nebo zvracením, teplotou, bolestmi svalů, kloubů a hlavy, únavou, nechutenstvím, zimnicí, bolestí břicha, křečemi, neodbytným nucením na stolici, vyprazdňováním stolice s příměsí krve nebo hlenu.

Může se jednat zejména o 

• průjem virový /tzv.střevní chřipka/
• průjem bakteriální /např. v letních měsících po požití závadných potravin/
• průjem antibiotický - který provází užívání antibiotik. Antibiotika často likvidují kromě patogenních mikroorganismů i prospěšné bakterie ve střevě.